Hurá do Vietnamu (Saigon a Hoi An)

Milí kamarádi,
po téměř 4 měsících cestování jsme se ocitli ve Vietnamu a nejsme sami, sešli jsme se tu se sestrami Stáňou a Zdenou....a vydali jsme se prozkoumat jižní část Vietnamu. Všichni Vietnamci nám potvrdili veliký rozdíl mezi severem a jihem Vietnamu, sever je komunistický a na jihu vládne větší svoboda.
Naše společné putování jsme začali v Saigonu (Ho Chi Minovo město). Velice populární je zde tzv. homestay, to nebydlíte v klasickém hotelu, ale v rodinném domě. My jsme takhle bydleli právě v Saigonu. Mladík Bino nám ukázal úžasné zastrčené kavárny, které bysme z ulice asi těžko viděli...a tak začalo naše ochutnávání vietnamské kuchyně.

Kavárna v Saigonu

a to už je naše parta

Největší pochoutkou je vietnamská káva, je to hodně pomalu překapávaná káva, která se nalije na vrstvu kondenzovaného mléka, potom si ji můžete vychutnat buď jako teplý nápoj a nebo si ji přelít do sklenice s ledem,  a máte hned úžasnou ledovou kávu. Shodli jsme se, že káva má chuť skoro jako pralinky...musíte to vyzkoušet, až přijedeme domů určitě Vám jí připravíme. Ochutnali jsme také výborné rýžové rolky plněné zeleninou a krevetami, rybu pečenou v banánovém listu, malinké knedlíčky plněné opět čímkoli, ty se jmenují bílá růže, abych nezapomněla výborné nudlové polévky...a mohla bych pokračovat. Asi nejjednodušší bude, když si prohlédnete naše fotky, snažíme se jídlo fotit, protože je opravdu hodně různorodé a hlavně nám moc chutná.

výborná phó...vietnamská nudlová polévka

rolky plněné čímkoli, ještě lepší jsou když nejsou smažené

ryba pečená v banánovém listu a další pochoutky...

Hned první den jsme navštívili 2 kavárny a večer ještě jednu místní restauraci. V kavárnách to vypadalo jako v oáze, chodíte po kamenech vykukujících z vody, kolem plují kapříci a všude jsou malá zákoutí se stolečkem, podívejte se...:)

kavárna č.2:)

Bino nás vzal take k plovoucímu chrámu, který je opravdu na ostrově a museli jsme k němu přejet lodí. Lidé, většinou budhisté, zapalují vonné tyčinky a zajímavým zvykem je, že si před chrámem koupí kyblík nachytaných rybek, želvu nebo malé vodní hádky a potom je pustí zpátky do vody, aby  jim přinesly štěstí.

plovoucí chrám

převládá zde Budhismus

Odpoledne jsme se vydali do středu Saigonu. To je ale samozřejmě velkoměsto jako každé jiné, s výškovými budovami a obchody všech vyhlášených značek. Prohlédli jsme si místní trh a opět se ukryli před deštěm v jedné z kaváren. Večer jsme se nechali perfektně namasírovat od hlavy až k patě. Vietnamci obecně nemluví téměř vůbec anglicky a tak jsme se hodně nasmáli, stále se mi smáli jak jsem moc veliká a slečna na mě nemohla asi pořádně dosáhnout.

Hned druhý den ráno jsme neváhali a ráno přelétli na sever do jednoho z nejhistoričtějších měst Hoi An. Hoi An je jedno z mála měst, kam mají omezený vstup motorky, v centru jsou staré kupecké domy, malé i větší chrámy, starý japonský most a všude spousta lampiónu. Každý obchůdek musí mít vyvěšený alespoň jeden lampión a tak se restaurace i obchody předhánějí v barvách a nápadech svých lampiónových výzdob. Procházka nočním Hoi An je nezapomenutelným zážitkem, po řece plují malé svíčkové lamióny, které si koupítte a pro štěstí pošlete po vodě.

výroba lampiónů

nádherné kokosové misky

a to už je večernní atmosféra

pouštíme svíčky pro štěstí

Hoi An je také vyhlášený svým krejčovstvím, mohli jsme si tu nechat ušít elegantní šaty, boty nebo kabelku z pravé kůže, neměli jsme ale tolik času. Je ale neuvěřitelné, že v malém městě jako je Hoi An může přežít kolem 2000 krejčovství. 

Pro nás, jedním z nej zážitků, byla vyjížďka na motorkách do údolí chrámů My Son, krásný vodopád a dělání vlastních placek z rýžové mouky. Měli jsme s sebou průvodce, ale Zdena se přesto odvážně naučila řídit skůtr.  Hurá, mohli jsme vyrazit poznávat krásnou krajinu. Chrámy My Son jsou cca z 9., 10. století n.l., jsou rozesety v nádherném pralesem porostlém údolí a určitě patří k jedné z nejvýznamějších památek ve Vietnamu.  Výlet jsme si náramně užili i když se nakonec neobešel bez deště a noční jízdy v docela rušném městě. Všechno je ale výborná zkušenost  a my se těšíme až si zase půjčíme další motorku.

učíme se dělat rýžové placky

chrámy v My Son

poznáte koho napodobujeme?

hurá jsou z nás motorkáři...i když zmoklí:)

V Hoi Anu jsme si také půjčovali kola a jezdili se koupat na blízkou pláž, člověk si musel tak trochu hledat místo pro sebe, protože mnoho pláží je soukromých, nebo obkopených rezorty. 

V Hoi Anu se nám moc líbilo, teď už jsme ale o 400 km níž v přímořském městě Nha Trang, kam jsme přejeli nočním vlakem a zítra se jdeme - jak jinak než - potápět všichni dohromady.

Už se moc těšíme:)

Mějte se krásně a jestli plánujete cestu do Asie, Vietnam už nyní vřele doporučujeme!

prohlédněte si všechny super fotky

ZDE:)