sobota 28. prosince 2013

Štědrý den tak trochu po australsku:)

Krásné mezisvátky,

tak a jsme tu zase sami...
Naši odlétli 26. prosince a vyměnili teplo na pláži za taplo u kamen na Hlavňově.
Niceméně na Štědrý den tu s námi ještě pořád byli a protože je tady všechno tak trochu vzhůru nohama i my jsme prožili Ježíška netradičně.
Pro Australany je Štědrý den pořád ještě dnem pracovním, shánějí poslední dárky a ve městě je pořádně rušno.
Jirka musel 24. prosince ještě pracovat do 4 hodin, tak jsme i my s mamkou využili dne k nakupování posledních dárků, vánočního ubrusu a sobých parohů. Kapra jsme nesehnali, koupili jsme tedy rybu Baramundi a jen tak symbolicky pár krevet. Jako zákusek pak pravý čokoládový dort.
Asi po 6 hodině to všechno vypuklo....Jirka dorazil z práce, začali jsme přípitkem a večeří:



Všem v Čechách na Moravě i ve Slezsku atd.. připíjíme na zdraví! 

Největším dárkem pro nás bylo, že můžeme prožít Vánoce spolu, proto jsme si s ostatními dárky nelámali moc hlavu a vyrazili jsme do víru velkoměsta. Vybavili jsme se po australsku: my s mamkou sobí parohy a červené oblečení, taťka bumerang za pasem, no a Jirka to jako správny tůrista všechno fotil:)

Veřejná doprava na Štědrý večer:)


Přímo v centru města jsme se kochali nádhernou světelnou projekcí na radnici. Obrázky dokonale zapadaly do tvarů budovy a vše bylo spojené s hudbou. 

Radnice v Sydney




S našimi sobími parohy jsme nebyli vyjímkou, tento Santa na motorce dovedl vánoční kostým k dokonalosti...

Takhle se baví lidé na Štědrý večer v Sydney

Celý večer jsme završili procházkou po Harbor Bridge  a kochali jsme se výhledem na Opera House.



Potom už jsme se pomalu vraceli do bytu, protože jsme Vám chtěli všem zavolat a popřát krásný Štědrý večer který u nás končil a u vás právě začínal.


 

S pozdravem A+J

pondělí 23. prosince 2013

Veselé Vánoce

Milí kamarádi,
moc Vás zdravíme  přímo na prahu Vánoc. 

Chtěli bychom Vám popřát krásné svátky, ať už jste kdekoli stejně jako my. Moc na všechny myslíme a budeme s Vámi v duchu prožívat Vánoce i vstup do nového roku.
Nás zítra také čeká ryba, ale kapr to nejspíš nebude, jedině nějaký mořský... bramborový salát nahradíme něčím jednodušším a po večeři bude místo českého cukroví čokoládový dort. Sice to není tradice, ale alespoň budeme všichni spolu. Chceme vyrazit do noční Sydney, na procházku po Harbour Bridge, kde se budeme kochat vánočním osvětlením. 

Ve čtvrtek nás čeká poslední den s našimi rodiči. pojedeme na Palm Beach a pořádně si to tam užijeme.

Mozaika z našich fotek

Krásné svátky všem:)

A+J+J+J

úterý 10. prosince 2013

Cesta podél jižního pobřeží Nového Jižního Walesu

Tak a jsme zase zpátky z krásného cestování po národních parcích Nového Jižního Walesu.
Mikuláše jsme strávili na pláži s klokany:)

Seznamte se to je Bruce:)

Posíláme všem mnoho pozdravů a pokusíme se Vám přiblížit naši cestu podél pobřeží:)

V pondělí 2. prosince v 7 hodin ráno dorazil do Sydney i náš taťka, přivítali jsme ho v Burwoodu, kde si nechal přebytečné kufry a také výborné cukroví od babičky...babi moc dík, bylo výborné, dali jsme si ho ke kafíčku a všichni Australani ho moc chválili.

My jsme ale neztráceli čas a hned jsme se vydali na cestu, která byla původně naplánována do Melbourne. První den, jsme se zastavili v městě Wollongong u nádherného majáčku s malebným přístavem. Zážitkem bylo vidět krásné pelikány, jak si hověli na lampě...taťka také hned projevil svou zálibu v ptactvu, když začal krmit racky u majáku:)

Pozor na hlavu...

Milovník ptáků se nezapře

Další zastávkou byla Kiama, malebné městečko na pobřeží, které se proslavilo tzv. Blowhole - dírou v útesech, kterou při velkých vlnách tryská voda. My jsme sice neměli to štěstí, ale vy se můžete podívat jak místo vypadá, když jsou vlny dost veliké.

Takhle by měla blowhole ideálně vypadat...



A takhle vypadala v našem případě
První noc jsme kempovali v nádherném Buderoo národním parku, místo se jmenovalo Jervis Bay - záliv s nejbělejším pískem který si dovedete představit. Písek byl jemný jako mouka a voda křištálově čistá... Kemp uprostřed nedotčené přírody je perfektně vybaven, u pláže jsme pozorovali klokany, nádherné papoušky - (Kings parrot) a večer jsme měli první přímé setkání s oposumem, který, jak jsme později zjistili, se vůbec nebojí, v noci slézá ze stromu, šmejdí kolem stanu a dokáže i pěkně kousnout:) Jinak je to roztomilá větší myš nebo veverka?

Roztomilý oposum

Jervis Bay

V Jervis Bay jsme se druhý den vykoupali a pokračovali jsme dál kolem nádherných pláží až do Wanboyn lake (jezero) v Ben Boyd Národním parku. Po cestě jsme se vykoupali na Surf beach, kde jsme jak již sám název pláže napovídá konečně vyzkoušeli náš body surf...překvapilo mě to, je to perfektní pocit a není to těžké, člověk se krásně sveze na vlnách.
Večer jsme v kempu potkali jednoho z největších a nejpřátelštějších klokanů. Paní prodavačka z obchodu ho vychovala skoro jako psa, seznamte se, jmenuje se Bruce a je mu 9 let. Není moc v dobré kondici, ale paní ho krmí psíma sušenkama a dokonce už mu i operovali zranění na hlavě. Bruce byl model sám, přesvěčte se sami:)

John and Bruce:)

Ještě bych měla dodat, že na tomto místě padlo definitivní rozhodnutí o tom, že do Melbourne nepojedeme, uvědomili jsme si, že nás více láká užít si jednotlivých zastávek, procházek nebo koupaček, než se zbytečně hnát do Melbourne a strávit hodně času cestováním v autě.

Třetí den (středa), jsme vstali docela brzy abychom se vydali na krásnou procházku k laguně, kde jezero vtéká do oceánu. Šli jsme podél pláže s velikými, krásnými mušlemi, tak jsme sbírali a prohlíželi. Na konci naší procházky jsme poněkud ztratili cestu a museli jsme neohroženě pokračovat buší, kde jsme narazili na stromového hada. Byl to pořádný macek, prý tento druh není jedovatý, ale budí respekt.

Rejnoci u břehu

Had stromový...:(

Odpoledne už jsme se vydali na cestu do státu Victoria, tento den jsme dosáhli nejjižnějšího místa našeho výletu - byl to kemp v Point Hicks, kam jsme jeli asi 20 km po nezpevněné cestě. Když jsme se dostali na místo a v pořádném lijavci jsme rozdělali stany, uvědomili jsme si, že předověď počasí na další den v tomto místě není vůbec přívětivá a tak jsme zase pěkně sbalili mokrý stan a ještě v noci jsme přejeli do Bombali, města ve vnitrozemí, kde jsme přespali všichni čtyři v autě:)

Ve čtvrtek jsme se prošli po krásném přístavním městě Merimbula, a přejeli jsme do Národního parku Bournda. Tento park je unikátní v celé Austrálii díky jezeru, které leží nejblíže oceánu, sladkou a slanou vodu odděluje pouze jedna písečná duna. V pátek jsme zvládli docela dlouhou procházku podél jezera s výhledy na oceán, viděli jsme dalšího hada, o kterém si myslíme, že mohl být opravdu jedovatý a hlavně jsme poprvé potkali velkého ještěra goannu, kterého jsme později měli přímo u stanu v jiném kempu:)

goanna

pohled na lagunu a oceán...

K večeru jsme dojeli do kempu poblíž Pebbly Beach (oblázková pláž), která je vyhlášena velice přátelskými klokany, kteří se chodí pást skoro až k pláži. K večeru jsme šli na průzkum pláže a dostali jsme se až doprostřed stáda cca 15 klokanů, vůbec se nás nebáli, pokojně se pásli jako naše krávy:) Byla mezi nima i klokanice s mládětem v kapse, které každou chvíli vystrkovalo jinou končetinu z kapsy...Krásný zážitek.

Klokani na Pebbly Beach

V sobotu jsme se konečně mohli vykoupat, my s Jirkou už jsme trochu věděli co očekávat od velkých vln, ale moc jsme se nasmáli trochu na mamčin účet, když si nechtěla namočit hlavu a pak jí jedna vlna přímo posadila na zadek. Po cestě na sever jsme se zastavili v historickém městečku Central Tilda. Připadali jsme si tak trochu jako v Alpách, protože město leží mezi skalnatými horami..opět se nám potvrdilo jak je Austrálie rozmanitá. Další zastávkou byl Mystery Bay, pobřeží protkané sklaními útvary. Večer jsme chttěli opět přejet do kempu v Jervis Bay, kde jsme spali první noc, ale bohužel už byl naprosto obsazený. Byl víkend a Australané ze Sydney utíkají během volna do přírody. Radíme všem.... Během víkendů či školních prázdnin je potřeba kemp v Národních parcích zamluvit dopředu.

Central Tilda

Přespali v karavan parku v městečku Huskisson, kde byla pláž také nádherně bíla, vlny nebyly vůbec veliké, tak se tu dalo parádně plavat.


Už se blížíme ke konci. V neděli jsme se ještě vykoupali, potkali jsme Australany, kteří se svým karavanem cestují kolem Austrálie a mají na to 8 měsíců....není to krása. Cestou jsme zastavili na dvou vyhlídkových místech a odvezli jsme mamku a taťku do bytu v Parramatě, kde si teď užívají až do pátku, kdy odletí na Velký bariérový útes. Ve čvrtek s nimi ještě pojedeme trajektem do Taronga Zoo.

Nezapomeňte si prohlédnout celé album, kde uvidíte mnohem více krásných fotek z našeho výlet.

Vánoce se blíží mílovými kroky, nám to tady s našima hodně utíká, tak bychom to potřebovali trochu přibrzdit. Je tu teplo, potíme se o sto šest a přitom zdobíme umělý vánoční stromeček:)

Všechny Vás moc zdravíme, užívejte si adventního období a příprav na Vánoce!!!




A+ J + J + J :)

pátek 29. listopadu 2013

Bundeena a Royal National Park with my mother

Krásný konec listopadu:)

Už je to týden, co je mamka tady s námi v Sydney a co nevidět, budeme tu mít i taťku....v pondělí totiž vyrážíme na týdenní výlet do Melbourne. Počasí je zatím dost kolísavé jeden den krásně druhý den prší, ale snad se nám na tu naší cestu vyčasí. Přesto si mamka užívá týdne na pláži Cronulla, když je hezky koupe se, jinak chodí na procházky. Ve čtvrtek jsme podnikli společně výlet na pláž Bundeena a podívali jsme se alespoň trošku do Národního parku. My už jsme na tomto místě byli jednou s Jirkou, ale mohli bychom se chodit pořád bylo tu krásně. Vyjeli jsme jen kousek trajektem ze Sydney a už jsme si připadali jako v odlehlé přírodě. Pořádně jsme se vyslunili, Lara bohužel až moc, asi málo pila. Prošli jsme se a na závěr jsme si ještě s Jirkou zaskákali ve vlnách. 

Vše je teď opravdu hodně hektické protože musíme balit na pondělí, tak nepíšu žádný sloh, ale přesto přejeme taťkovi šťastnou cestu a už se nemůžeme dočkat výletu. 

Je to paráda, lehnout si na záda...



Všechny doma moc zdravíme!!!!

Anička, Jirka i mamka



sobota 23. listopadu 2013

S mamkou na Dee Way:)

Krásný den všem!

mamka na Dee Way
Dnešní den v Sydney začal opět velice deštivě, my jsme se ale nedali odradit a po dopoledni stráveném vyměňováním pneumatiky a splněním technické zkoušky s naší Toyotou jsme se vydali s mamkou na Dee Way. Abych nezapomněla, mamka ještě dopoledne stihla obhlédnout supermarket a zjistila, že nejlevnější maso v Austrálii je hovězí. Než jsme se vrátili z technické, už měla maso naložené a my jsme si ho vzali s sebou, abychom ho jako praví Australané mohli ogrilovat na pláži:)
Na Dee Way, bylo krásně, i když zpočátku ještě trochu pršelo. ..viz obrázek:)

:)

V Sydney řádily bouřky a tak Dee Way vypadala trochu neučesaně, všude byla spousta vyplavených chaluh, ale i to byla pro nás příjemná změna.

Pláž po bouřce - všude samé chaluhy
a zase ty chaluhy...
K večeru jsme si udělali krásnou vycházku až na samotný výběžek golfového hřiště u Dee Way, odtud je jeden z nejkrásnějších výhledů na okolní pobřeží. Pozorovali jsme rogalistu a kochali se pobřežím.

konec světa
Závěr dne byl zpečetěn opravdovým Australským steakem:) paráda



Zítra se mamka přestěhuje na pláž Cronulla a bude si doufejme užívat KRÁSN0HO POČASÍ...chichi

S pozdravem Brodská menšina v Sydney

pátek 22. listopadu 2013

Mami vítej v Sydney

Tak už nám dorazila naše milá maminka!

Sydney Airport
... a my jsme jí hned první den nešetřili a vzali jsme jí i za celkem nepříznivého počasí do centra města. Krásně jsme se prošli kolem Opera House, kde jsme posvačili na schodech opery, kolem Harbour Bridge jsme pokračovali dál až do Darling Harbouru. Opravdu nadšeni jsme po dnešku z Paddy´s market - na tomto tržišti najdete skoro vše od suvenýrů z Austrálie až po čerstvé ryby, vše je za velice příznivé ceny. Pro dnešek to ale stačilo, protože mamka přeci jen strávila skoro 2 dny cestováním a jet lag se určitě taky brzy přihlásí. Jinak v Sydney je dnes velice deštivo a co víc jsou tu pořádné bouřky. Podívejte se alespoň na pár fotek z dnešního setkání:)

první setkání s operou:)

svačinka

moc jim to sluší...

a jedna s akční mamkou na závěr
A na závěr ještě jedna perlička, kvůli velice nepříznivému počasí je od dnešního odpoledne zavřené letiště v Sydney, takže můžeme být opravdu rádi, že je mamka už tady.

Mějte se krásně a budeme Vás dál informovat, doufáme, že se počasí trochu umoudří a společný čas si tady užijeme:)

A+J+mamka


čtvrtek 7. listopadu 2013

Austrálie...pláže a zase pláže

Milí kamarádi, maminky, tatínku, babičky, dědečkové, sestry a bratře:)

hlásíme se dnes spíše narychlo, abychom Vám dali vědět, že se máme stále dobře a začínáme si užívat přelomu jara a léta v Sydney. Teploty rostou a my objevujeme krásy zdejších pláží, učíme se jak sjíždět vlny, plánujeme, že si koupíme body surf - to je takový minisurf, na kterém se člověk také pěkně sveze. 

Jirka a nebezbečný proud (dangerous current)

Do party jsme přibrali novou asistentku z Belgie, Laru, která vyslovuje typické francouzské R a je s ní sranda. Pro nás je nejen příjemnou společností v bytě, ale i motivací mluvit stále v angličtině, oba s Jirkou pociťujeme že se díky Laře posuneme zase o kus dopředu.

Anna a Lara u Palm Beach Lighthouse (maják)




Tentokrát bude přízpěvěk spíše o fotkách, protože máme teď v domech hodně aktivit a volného času je opravdu málo. Budeme mít během 3 dnů 3 oslavy na kterých se s Jirkou aktivně podílíme prezentací o Benediktu:), zpíváním i hraním divadla, tak nám prosím držte pěsti.


 
Whale beach

A zpět k plážím, navštívili jsme 2 z nejznámějšách pláží v Sydney -  Dee Way a Palm Beach, kromě toho také odlehlejší Whale Beach. Každá z pláží je něčím specifická: na Dee Way se prý během léta promenádují nejhezčí krásky a krasavci ze Sydney. Z Palm beach můžete dojít až k majáku s výhledem přes oceán a na Whale Beach jsme sice neviděli obří velryby ale obří vlny, ze kterých jsme měli respekt.

Palm Beach (víte proč?)



Na závěr chceme říct, že už se velice těšíme na příjezd rodičů z Hlavňova a začínáme plánovat výlet na jižní pobřeží Austrálie:) 

Posíláme všem trochu tepla!!! Mějte se krásně. A+J



sobota 26. října 2013

Blue Mountains (Modré hory)

Po delší odmlce opět zdravíme příznivce našeho blogu.

Tentokrát jsme podnikli konečně výlet do Blue Mountains (Modré hory). Původně to měl být výlet, kde jsme měli nocovat pouze v zavazadlovém prostoru našeho auta. Archa ale naše plány kompletně změnila, stačilo pár telefonátů a už jsme bydleli pěkně pod střechou velebeni pohostinstvím lidí spjatých s touto organizací (většinou se jedná o bývalé zaměstnance, kteří jsou ale stále aktivní a různým způsobem se snaží vypomáhat). 

Blue Mountains

Než jsme se ale na cestu vydali, tak naše plány málem zhatila první vážnější oprava našeho auta. No ono se vlastně tak ani o závažnou opravu nejednalo, ale vyměnit se to z preventivních důvodů muselo. Po té co jsem přehazoval kola, jsem si všiml, že jsou zničené prachovky na předních poloosách. No bohužel kvůli kusu gumy musí dolu kompletně přední podvozek vozidla což nás ve finále přišlo na 280AUD (z toho materiál na opravu stál asi 60AUD). Paráda!!! práce se tady cení a to jsme to měli se slevou pracovníků v arše.
Na cestu jsem vyrazili ve čtvrtek 17.10. v ranních hodinách ale ještě předtím jsme stihli v bytě přivítat velmi sympatickou spolubydlící z Belgie, která s námi bude mít společné dny volna. Pro mě velice pozitivní...samozřejmě z hlediska výuky anglického jazyka, jelikož se v bytě budeme bavit pouze anglicky. Snad jenom když se budu rozčilovat tak použiju náš rodný jazyk. Teď už zpět k výletu. První den jsme měli v plánu navštívit hned dvě rodiny žijící kousek od Katoomby, k tomuto městu se ještě později vrátím. Prvně jsme dorazili k Barbaře Lamly, kde jsme se ubytovali a poté jsme se přesunuli na oběd k Michealovi Slimmovi. U druhé rodiny jsme měli původně bydlet, ale plány překazila přestavba jejich domu. 

Michael a Pet Slim

Výborný lidi a výborný oběd. Anička před jejich domem vyzkoušela vzít do dlaní prvně cikádu (docela macek).
 

Moje první cikáda:)

 Dále už naše výprava směřovala na první procházku po modrých horách do místa zvaného Wentworth Falls. Fotky z této výpravy opět naleznete v albu. Troufám si konstatovat, že jsme byli výhledem fascinováni a už jsme se těšili na další den. 

Okouzlení z Modrých hor

V podvečer jsme měli domluvenou večeři v domě, kde budeme nocovat až do soboty. Přivítali nás opravdu nádherně, Frank upekl celé kuře, my jsme přidali červené víno a perfektně jsme si u večeře popovídali. Člověk by vůbec neřekl, že Frankovi je 77 let. Celý život je doktorem a ještě teď 1 den v týdnu ordinuje. Barbara byla farářka myslím anglikánské církve, ale nejsem si jistá, oba jsou velice vzdělaní, ona se učí na stará kolena kreslit, Frank se zase zajímá o fyziku a astronomii. No prostě bylo o čem si povídat a jen pro zajímavost jejich pes se jmenuje Tolstoj, právě podle toho, že Barabara při kupování psa četla knihu od Tolstého :). Jsou takový ideální pár, Frank ráno vstane a nosí Barbaře do pokoje čaj na podnosu, jsou k sobě strašně zdvořilí a vůbec...úžasní lidé. Tento kousek psala Anička, no to už můžeš rovnou Ani napsat, že nejsem jako Frank :)...

Barbara, Frank a můj George:)

Další den ráno jsem měl možnost nakrmit volně žijícího papouška King Parrota, což byl pro mě jako milovníka papoušků parádní zážitek. 

Tati co tomu říkáš?

Následně už naše výprava směřovala do již zmiňovaného města Katoomby, které představuje takovou vstupní bránu do Modrých hor. V tomto místě je k vidění jedna z nejznámějších části parku a to jsou skalní věže zvané Tři sestry a dále se tu nachází veliké množství různých procházek delších či kratších (někdy i vícedenních), které jsou celkem dobře značeny. My jsme hned po příjezdu pro naší zvědavost zakoupili vstupenku do "lanovkového centra" zvaného SCENIC RAILWAY, které nabízí celkem čtyři atrakce více zde.
Tři sestry - vše už je lehce zahalené kouřem ze šířících se požárů

Byla to moc pěkná podívaná, ale určitě se bez ní dá obejít (na jeden den to stálo pro jednoho 35AUD). Určitě se podívejte na pár fotek pořízených z těchto lanovek. Po náštěvě Tří sester jsme se rozhodli sejít Giant stairs, což je zatraceně dost schodů, až skoro na samotné dno, a po celou cestu nás pronásledoval starší člověk se svačinou v tašce z hypermarketu, což nás trochu znervózňovalo. Jinak parádní procházka, kterou samozřejmě završíte výšlapem stejného počtu schodů na jiném místě. Doporučujeme! Ještě bych zapomněl na právě probíhající ohně v Modrý horách, a tak už v odpoledních hodinách nám krásné výhledy na tyto hory překazil všudypřítomný kouř. Právě tento den ohně nabraly na intenzitě a hořelo snad na 100 místech. Porovnejte sami....

Ráno...


odpoledne:(

Ještě téhož dne jsme byli pozváni na večeři do restaurace a tak a jsme se náramně najedli....Ještě jednou děkujeme!
V sobotu ráno jsme měli v plánu další výšlap po horách na jiném místě, ale situace s ohněm byla ještě horší a tak veškeré parky byly uzavřeny. Rozhodli jsme se tedy pro jinou atrakci a to navštívit obrovský komplex krápníkových jeskyní Jenolan Caves. 

Jenolan Caves (jeskyně)  - díváte se na Jenolanské závěsy


I když cesta byla celkem krkolomná obzvlášť poslední část tak to stálo za to. Ještě jsem chtěl závěrem smutně dodat, že už jsme měli možnost vidět v přírodě prvně klokany ale zatím co by poražené podél cest. Nikdo je tu neodklízí.

Naše celé album si prohlédněte ZDE :)

Moc Vás pozdravujeme a přejeme, ať se Vám všem daří!!! Anička a Jirka